Informace o nás

Dechová hudba Trnkovjanka byla založena v červnu roku 2002 Tomášem Černochem, který tehdy měl pouhých 13 let. Velkou zásluhu na vzniku dechové hudby v Kašavě má i tehdejší starosta pan Stanislav Marcoň, který poskytl prostory bývalé školky ke zkoušení a pomohl v prvních krůčcích jejího vzniku. Svou podporu našla Trnkovjanka i u pana Libora Mikla, tehdejšího učitele v základní umělecké škole a dirigenta dechového orchestru mladých ve Zlíně. V začátcích DH Trnkovjanky vypomáhal s uměleckým výrazem pan Vladimír Češek, dlouholetý 1. trumpetista Moravanky  Jana Slabáka. Dnes se o uměleckou stránku stará Tomáš Černoch, absolvent konzervatoře P.J.  Vejvanovského v Kroměříži. Dechová hudba Trnkovjanka získala již několik ocenění u nás i v zahraničí. Mezi své poslední úspěchy řadí účast na Mistrovství České republiky dechových hudeb - XX. 
ročník národní soutěže malých dechových orchestrů, kde získala 2. místo v národním finále a diplom za nejlepší sólový výkon ve skladbě Nezbedníci od M.R. Procházky v podání Martina a Marka Frankeových.

DH Trnkovjanka je součástí Kosmopolitního občanského sdružení hudebníků - www.kosh.cz

Kašava a její okolí 

v údolí řeky Dřevnice, do níž se vlévají Černý potok a potok zvaný Kameňák. Vrchům, které Kašavu obklopují, vévodí se svými 674 metry nadmořské výšky Kopná. Kašava je samostatnou politickou a katastrální obcí. V historických pramenech je poprve zmiňována v roce 1440. V souvislosti s hledáním původu názvu obce lze uvažovat, že se jedná o místní jméno k osobnímu jménu Kaš. Na obecní pečeti je vyobrazení sv. Kateřiny, patronky kostela i obce. Katastrální výměra obce je 846 hektarů. Ze zachovalých názvů polních tratí zaujmou Sobolica, Kamenec, Třeskunov, Kašpárky, Panášov a Máje.

Obec Kašava se nachází ve Zlínském kraji severo-severozápadně od Vizovic, v oblasti Hostýnsko-vsetínské hornatiny.Z hlediska národopisného leží Kašava v jihozápadním cípu Valašska. V lidovém podání platilo úsloví, že je to kraj, „kde je konec chleba a začátek kamení“. Zdrojem obživy tu bylo až do začátku dvacátého století málo výnosné zemědělství. Značná část obyvatel nacházela obživu mimo jiné prací v rozsáhlých lesích. Ty také byly dostupným zdrojem suroviny pro domáckou výrobu dřevěného nářadí a náčiní zvaného valašský porculán. Rozvážení hrabí, vidlí, kosisk, lepáků, žebřů a dalšího dřevěného tovaru na dvoukolých pěších kárách zvaných taliga a jejich podomní prodej po celé Moravě byl důležitou a zároveň charakteristickou součástí zabezpečování obživy Kašavanů. S obecným rozvojem průmyslu začala odcházet mužská část obyvatelstva za prací hlavně na Ostravsko.Výbušný rozvoj Baťových závodů v nedalekém Zlíně poskytl snadno dostupné pracovní příležitosti značné části obyvatel Kašavy a výrazně změnil k lepšímu sociální situaci v obci.

V dobách dřívějších přežívaly v Kašavě i některé jevy tradiční lidové kulury. Z oblasti zvykosloví, díky podpoře spolků a místní samosprávy, tu dodnes žije například masopustní obchůzka zvaná voďénímedvěďa, stavění a kácánímája, dožínky, hody a mikulášká obchůzka.

A jak se žije v Kašavě dnes? To se dočtete na stránkách obce www.kasava.cz